V súvislosti s 25. februárom sa akoby roztrhlo vrece so spomienkami a „dokumentami“ publikovanými vo všetkých možných existujúcich informačných prostriedkoch. Nejdem sa nimi zaoberať, ani ich chváliť, či haniť. Mám svoj názor, celú dobu som v tejto krajine žil, a preto si nenechám len tak ľahko vešať na nos všakovaké „bulíky“. Iné ma zaujalo, keď som si pozeral, čo všetko novodobí mesiáši nasľuboali, keď sa ujímali moci. Tu hľa predkladám názory toho najpovoľanejšieho, idol všetkých od demokratov počnúc až po zarytých antikomunistov! Áno ide o sľuby Václava Havla. Skúste si porovnať tieto jeho sľuby s tým, čo sa v skutočnosti dialo a eje v našich krajinách. Teda čítajte a rozmýšľajte:
„Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Pro mě není rozhodující s jakým slovem jsou sociální jistoty spojovány, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly být daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismem. Za svůj třetí úkol považuji podporu všeho, co povede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, nemocných, těžce pracujících, příslušníků národnostních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoliv důvodů hůře než ostatní. Žádné lepší potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale musí být nabídnuty těm, kteří je nejvíce potřebují. Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální stresy, nezaměstnanost,inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme.“
A to pochopiteľne nie je všetko, ale aj to stačí do diškurzu o 70. výročí Vítězného února!